Finanční ředitelka Lucie Potluková

Práce ve financích. Pro někoho jasný směr života, pro jiné nepřehledná smršť tabulek a čísel. Finanční ředitelka IBG Lucie Potluková samozřejmě patří k té první skupině. Rozhovor s  ní ale překvapí tím, jak pozitivní přístup a pestrou práci ve financích má.

Šéfovat financím, to je velká zodpovědnost. Co vše je součástí tvé práce v  IBG? 

Tak samozřejmě to jsou veškeré finance IBG, jednání s auditory, kontroluji cash flow firmy, komunikuji s bankami. O to vše se starám nejen za českou, ale také za naši slovenskou a maďarskou pobočku. K mé práci patří vše, co se týká financí. Je to práce nejen o tabulkách, ale i jejich vyhodnocování. A před nástupem kolegyně na HR jsem měla chvíli na starost i personalistiku.

To nebývá obvyklé. Jak jsi zvládala k financím ještě nábor?

To je pravda. IBG ale začínalo jako malá firma, a když se začala rozrůstat bylo nezbytné procesy správně nastavit. Zprvu nebylo potřeba mít vlastního personalistu, nyní si bez HR nedokážeme pracovní život představit. Také musím zmínit, že se mi podařilo vše skloubit hlavně díky lidem, kterými jsem obklopena a se kterými spolupracuji. Bez jejich pomoci bych to asi nezvládla.

Agilní řízení se snaží nastavit řada velkých firem. Ve vašem případě to ale působí, že vzniká přirozeně. Stojí za tím velikost firmy, nebo něco jiného?

Já myslím, že určitě. Do IBG jsem nastoupila hned po škole, a proto nemůžu porovnávat s  jinou zkušeností. Pravdou ale je, že IBG netrpí přehnanou hierarchií a ti, kdo chtějí, příležitost dostanou.

To bude asi i tvůj případ, když jsi se z finančního nováčka vypracovala do čela týmu?

Já se do IBG dostala vlastně bez praxe a začínala jsem od účtařiny a postupně rostla. Nejdříve jsem tedy nastoupila jako účetní, později jsem přešla do role hlavní účetní až nakonec finanční ředitelky.

Co ti v  rozvoji nejvíce pomohlo?

Čeho si vážím je to, že jsem vždy dostala veškerá školení, vedení IBG mi doporučilo skvělé školitele i z  jiných firem a v  práci jsem se mohla neustále posouvat. Díky tomu je pro mě práce u jednoho zaměstnavatele zajímavá i dnes, po několika letech.

I když té práce není málo, naše atmosféra je taková, že nejsme pod tlakem. Musíme samozřejmě zvládnout termíny stanovené úřady, ve firmě samotné na nás ale nikdo netlačí. Všichni víme, že pracujeme tak, abychom vše zvládli na maximum a v  případě, že třeba něco nestíháme, jsou tu vždy kolegové ochotní pomáhat.

Splňuje dnes IBG to, co jsi si představovala při svém nástupu do firmy?

Já jsem přišla vážně rovnou po škole, a tak to byl velký skok. Představy o tom, jak fungují finanční týmy ve firmách, ty na škole máte. I když realita obvykle bývá jiná, má očekávání se v  IBG splnila. Dělám práci, kterou mám ráda. Vždy mě bavila matematika, později účtařina. Co se kolegům na pozicích, jako je ta moje, ale občas stává, je to, že je práce postupem času přestane bavit. Stane se pro ně rutinou. To v  IBG ale nehrozí.

Takže i účetní potřebují různorodost?

Určitě! Tedy aspoň já jsem ráda, že mě v  IBG každý den čeká něco trochu jiného. Každý den tu jsou nové úkoly, nové situace, a to mě na mé práci baví. Firma zajímavě roste a stejnou příležitost tu mají i naši kolegové.

Nepodceňujte firmy s  rodinnou atmosférou. Právě tam se toho často můžete nejvíce naučit. Práce v  menší firmě vám dá komplexnější vhled, než jaký získáte po roce ve velkém korporátu. A i o kolegy, kteří k  nám přicházejí přímo po škole, se nejen staráme, ale také se rádi učíme od nich. Žádný názor není špatný a vždy se snažíme kolegy naučit to, co už umíme my.